Do skupiny licích vosků řadíme podle současných norem dvě skupiny vosků, lišících se vlastnostmi a použitím. Dělí se na typ I. pro přímou techniku a typ II. pro nepřímou techniku. První je licí vosk pro ordinační použití a druhý pro laboratorní použití. Typ I. dosahuje plasticity při poněkud vyšších teplotách než typ II., při 45 °C však už mají být téměř stejně plastické.
Tepelná expanze je omezena na 0,2-0,6 %. Vosky musejí být po zahřátí tak plastické, aby bylo možné přípravky mírným tlakem dobře formovat, po ochlazení seříznout do ostré hrany, aniž by praskly nebo se odlupovaly v šupinkách.
Po vypálení formy nesmí zbytek popela překročit 0,1 %. Syntetické voskové směsi obvykle shoří beze zbytku.
Vosky obou typů se vyrábějí v nejrůznějších formách (tyčinky, lancety, bločky, fólie) nebo jsou plněny do různých nádobek. Většinou mají tmavé zbarvení k lepšímu odlišení a k odhadu tloušťky proti světlému pracovnímu modelu. Mají také velmi rozdílné vlastnosti od velice měkkých až po velmi tvrdé pro laboratorní i ordinační užití.
Pro jejich zpracování platí základní pravidla: vosky, které se nanášejí roztavené, se nesmějí přehřát, nanášet se musí jedním tahem na celou plochu, nikoliv kapku po kapce. Vosky, které se formují plastické, musí být prohřáty homogenně, základní zformování musí být provedeno naráz a během něho nesmí dojít k předčasnému vychladnutí.
K modelaci musíme vždy použít ostré nože a škrabky a hotový voskový model ihned zatmelit. Všechny vosky se obvykle změkčují suchým teplem – zahřátím plamenem, nabíráním teplým nástrojem nebo ohřevem a temperováním v termostatických zásobnících.
Na trhu jsou různé typy laboratorních licích vosků. Jsou to většinou tzv. korunkové nebo cervikální vosky, které jsou užívány ve fixní protetice. Zejména vosky cervikální, užívané k modelaci okrajů korunek, vynikají značnou tvrdostí. Jsou tak odolné proti deformaci krčkové oblasti modelu korunky při snímání z pracovního modelu.
Dalším typem jsou vosky užívané při tzv. ponořovací technice. Základní vosková čepička pro modelaci se při jejím užití získá ponořováním pracovního modelu do roztaveného vosku v termostatickém zásobníku.
Pro modelaci vytyčovací technikou se vyrábějí různé předtvary ve formě třmínků nebo kuželíků různé výšky a velikosti spolu se spojovacím voskem.
Zvláště tvrdé vosky se používají pro frézovací techniku a jsou speciálně upraveny pro opracování rotačními nástroji.