Vyrobit biologicky nezávadnou protézu je základním, velmi obtížně uskutečnitelným požadavkem. Každá protéza zhoršuje biologické prostředí ústní dutiny zvýšením počtu mikroorganizmů, a je proto důležité, aby se snížilo toto nebezpečí především výrobou homogenní protézy s bezpórovým povrchem. Póry vznikají jednak varem monomeru, jednak vzduchovými inkluzemi v pryskyřici. Bod varu monomeru je 100,3 °C a nesmí být překročen. Jestliže ale špatnou izolací formy umožníme přístup vody z formy k monomeru, vznikne tzv. azeotropní směs, která vře už při 80 °C! Počet pórů se tak značně zvětší, a tím se zhorší i hygienické podmínky v ústech při nošení protézy. Spolehlivým opatřením, jak porozitě zabránit, je dodržování uvedeného polymeračního postupu a izolace. Pomoci může i přetlaková polymerace (0,3-0,4 MPa). Přecitlivělost na zbytkový monomer je velmi vzácná, ve správně zpolymerované protéze ho bývá okolo 1 % a brzy se vyplaví.
Kromě pórů zhoršují hygienu povrchu protézy i jemné prasklinky, které vznikají na jejím povrchu už při polymeraci, kdy při špatné izolaci jsou povrchní vrstvy zpolymerované hmoty přesyceny vodou. Při ochlazení pak dochází uvolňováním vody k vnitřnímu napětí, které se projeví vznikem trhlinek.
Ve všech případech zhoršení homogenity povrchu protéza snadno přijímá různé pachy, které jsou prakticky neodstranitelné.
Při potřebných laboratorních úpravách je někdy třeba špatně udržovanou protézu očistit.
Podle druhu znečištění je potom nutné zvolit čisticí prostředky. K odstranění nánosů kamene je třeba užít v laboratoři vhodných nástrojů nebo slabé roztoky kyseliny (5% HCl, 15% H3PO4), k očištění měkkých povlaků stačí oxidační účinek alkalických peroxidů, které jsou vhodné i pro pravidelnou péči. Tužší nánosy plaku vyžadují rozpuštění účinkem hypochloritů, jejichž korozní účinek musí být oslaben přídavkem např. hexametafosfátu. Některé novější typy čisticích prostředků účinkují na enzymatickém základě.
K občasné celonoční lázni se doporučuje (např. podle Craiga) ponořit očištěnou protézu do roztoku 1 lžičky hydrochloridu (Clorox) a 2 lžiček fosfátů (Calgon) ve skleničce vody. Postup nelze doporučit u částečných protéz s kovovou konstrukcí, kdy hrozí nebezpečí zbarvení kovové slitiny. Jako nejspolehlivější se stále jeví mechanické očištění vhodným kartáčkem na protézu a pastou.