Tvoří skupinu termoplastických rigidních otiskovacích hmot a jsou nejstarší skupinou otiskovacích hmot.
Dva původní typy, Kerrova hmota pro fixní protetiku a Stentova pro snímatelnou se už nepoužívají.
Mladší a stále významné jsou nízkotavitelné kompoziční hmoty bez plnidel pro otisky na celkové snímatelné protézy.
Do skupiny kompozičních hmot patří i šelakové bazální destičky, které nejsou otiskovací hmotou, ale slouží k výrobě různých pomůcek (otiskovací lžičky, báze skusových šablon a modelů snímatelných protéz).
Složení a výroba
Skládají se ze směsi (proto název kompoziční) plastických hmot, elastických hmot a skupiny změkčovadel, plniv a barviv. Obecně to jsou přírodní a umělé vosky a pryskyřice, kyselina olejová, stearová a mastek.
Kompoziční hmoty bez plnidel se po ztavení plní do pístových stříkaček, tub nebo pánviček.
Bazální destičky tloušťky okolo 1,8 mm se vyrábějí ve tvarech pro horní a dolní protézní lože.
Vlastnosti
Kompoziční hmoty jsou špatnými vodiči tepla. Před aplikací v ústech je nutné hmotu homogenně prohřát, aby se zabránilo vzniku deformujícího vnitřního pnutí. To spolu s velkou teplotní kontrakcí (asi 1,5 %) patří k nevýhodným vlastnostem kompozičních hmot.
Historicky významné hmoty typu Kerr a Stent už zmizely ze zubní praxe.
Kompoziční hmoty bez plnidel jsou proti tomu významným otiskovacím materiálem zejména pro celkové protézy. Před aplikací se změkčí nahřátím ve vodní lázni, v termostatu nebo nad plamenem. Bod měknutí je nízký a hmota si udrží plasticitu i v ústech. Otisk i po ochlazení je málo pevný, a proto se okrajem nesmí dotýkat tvrdé podložky!
Bazální šelakové destičky se dodávají v tenkých destičkách ve tvaru lichoběžníku pro horní a stylizované podkovy pro dolní čelist. Adaptují se zpravidla plamenem na vodou nasáklý pracovní model a do potřebného tvaru se upravují za tepla odříznutím či odstřižením a zábrusem po ztuhnutí.