Většina fixních i snímatelných protéz je zcela nebo částečně konstruována z kovových slitin. Podle použití bychom je mohli dělit např. na slitiny pro korunky, můstky, snímatelné protézy. Výhodnější a logičtější je dělení podle složení, tj. podle obsahu základních prvků. Název má skupina slitin obvykle podle základního kovu, jehož procentuální obsah je největší a k němuž jsou přidávány další kovové prvky. Vzniknou tak dvě základní velké skupiny slitin - slitiny ušlechtilých a obecných (neušlechtilých) kovů. Každá skupina se podle měnícího se základního kovu dělí na řadu podskupin s odlišnými vlastnostmi a použitím.
Slitin je v současné době na trhu nepřeberné množství a snaha o jejich roztřídění vede k celé řadě různých schémat.
Jednoduché je dělení na tři velké skupiny podle složení i indikací:
- Zlaté slitiny k odlévání fixních konstrukcí,
- zlaté slitiny k napalování keramiky,
- slitiny obecných kovů pro fixní konstrukce (včetně napalování keramiky) i snímatelné konstrukce.
Název zlaté slitiny se obvykle mění v slitiny ušlechtilých nebo i drahých kovů, což ukazuje na jejich vysokou cenu.
Vlastnosti
Při vzniku slitin se někdy podstatně mění i typické vlastnosti zúčastněných kovů a slitina může mít i vlastnosti, které jednotlivé kovy nikdy neměly. Například dva měkké kovy zlato a měď vytvoří tvrdou slitinu, která přidáním platiny získá navíc i pružnost.
Slitiny jsou všechny nemagnetické a jejich elektrická vodivost je nižší než u čistých kovů, tyto vlastnosti jsou však závislé na zpracování - mechanicky tvářená slitina je méně elektricky i tepelně vodivá.
Mechanické tváření je možné stejně jako u čistých kovů a je doprovázeno stejnými jevy (vnitřní pnutí, rekrystalizace). I zde platí, že při pokračujícím tváření za studena stoupá pevnost, tvrdost a pružnost, zatímco tvárlivost klesá. Praktický význam má i zjištění, že se zvyšujícím se tvářením klesá odolnost proti korozi. Formovaný drát nesmíme nikdy rekrystalizovat a naopak spony ze zlatých, tepelně nevytvrzených drátů jsou bezcenné.
Jestliže krystalickou strukturu ztuhlého odlitku označujeme jako granulární - zrnitou, vznikne mechanickým tvářením a deformací krystalů struktura fibrózní – vláknitá.