Volná (někdy také přímá) modelace znamená podstatnou modernizaci a racionalizaci v užití plastů ve výrobě fixních i snímatelných protéz, ale hlavní použití má ve fixní protetice, odkud zcela vytlačila lisovací techniku.
Vývojově starší typy korunkových materiálů polymerujících teplem (hydropneumaticky) jsou dvousložkové (prášek + tekutina), novější jsou jednosložkové pasty. U starších výrobků se potřebné barvy mísí kombinací několika základních barev, moderní výrobky obsahují už hotové barevné směsi.
Při fazetování kryjeme nejprve konstrukci příslušnou, barevně vhodnou opákní vrstvou. Po jejím zpolymerování se nanášejí jednotlivé vrstvy tak, jak je obvyklé při fazetování. Pro snazší modelaci lze jednotlivé vrstvy postupně polymerovat.
Definitivní polymerace probíhá u plastů polymerujících teplem v hydropneumatickém polymerátoru ve vodě nebo v páře. Podle jednotlivých preparátů se liší teplota od 95 do 120 °C, tlak od 0,4 do 0,6 MPa a doba od 5 do 15 minut. Plasty polymerující světlem vyžadují použití světelných komůrek se zdrojem světelného záření o průměrné vlnové délce 465-485 nm. Délka ozáření se pohybuje mezi 30-90 sekundami.
Volnou modelací lze také zhotovovat těla částečných snímatelných protéz, provizorních i definitivních, z bazálních plastů.
Volnou modelací ze samopolymerujících plastů zhotovujeme kromě částečných provizorních protéz i ortodontické přístroje a provádíme opravy protéz všech typů v laboratoři. Jejich těsto je dostatečně dlouho plastické, takže umožní spolehlivou modelaci přímo na izolovaný pracovní model. Při jeho adaptaci postupujeme pečlivě z jedné strany, abychom vypudili případné vzduchové inkluze mezi pryskyřicí a pracovním modelem. K polymeraci stačí jednoduchý polymerátor bez přívodu tepla, použije se voda teplá 30-40 °C a při tlaku 0,4 MPa je polymerace skončena za 10 minut.
Volnou modelací z plastů polymerujících teplem se zhotovují těla definitivních částečných snímatelných protéz, výhodné je ji doplnit zformováním pomocí předlitku. Polymerace probíhá v hydropneumatickém polymerátoru jako u korunkových materiálů, trvá ale vzhledem k větší hmotě těla protézy déle: 20-30 minut.
Z méně obvyklých a u nás dosud málo rozšířených metod je třeba uvést tzv. rychlovarnou polymeraci a polymeraci pomocí mikrovlnného ohřevu, obojí pro bazální plasty.
Rozšířeny u nás nejsou ani některé neakrylátové plasty, zkoušené jako náhrada akrylátů. Byly to polykarbonáty, polyamidy, vinylakryláty většinou jako bazální plasty. Pro nutnost složitějšího přístrojového vybavení nebo komplikovanější technologie se nikdy neujaly.